En normal dag i Uppsala

Dneska ráno jsem se vzbudila a myslela jsem si, že jsem mrtvá. :-D Slyšela jsem protáhlou pomalou kostelní hudbu, asi nějaký žalm nebo co. Pak jsem zjistila, že tu hudbu pouští Josef. Ten kluk je celý divný, na stole má i obraz panenky Marie a na dveřích mapu Svaté země. Jako respekt. Ale nejspíš ho co nevidět na oplátku vystraším zase já, až si tu pustím Manowry. Třeba písničku Hail and kill! :-)

Jinak se dnes nic zajímavého nestalo. Byl to docela nudný den, který začal v hodině švédštiny s naší extrémně pomalou vyučující. Potom jsem byla ve škole na výborný oběd: zapečené brambory s lososem, což můžu dělat tak jednou za měsíc. :-D Oběd ve školní jídelně tu stojí 65 SEK, což je asi 175 Kč. V Olomouci ve školní jídelně platím za stejný oběd 28 Kč. Hrůza děs ty ceny tady! Musím se naučit vařit. :-D

Součástí dnešního kurzu bylo povídání o švédském filmu. Šli jsme proto do jakéhosi megastarého kina z r. 1914. Následovaly 3 hodiny utrpení. Pán nám vykládal o švédských režisérech a filmech, které natočili a bylo to neskutečně nudné. Jsem si aj na chvilku zdřímla (a nebyla jsem sama). :-) Po shlédnutí ukázek z těch filmů si rozhodně nepoletím do videopůjčovny žádný vypůjčit. Mají fakt dost divné filmy. Třeba v jedné komedii byl ukázán nějaký ceremoniál, kde rodiče dovedli svoji holčičku v bílých šatech a se zavázaným šátkem přes oči. Rozloučili se s ní a pak ji slavnostně hodili z útesu. Jako fakt nechápačka.